Vrtra

Vrtra, též Triširas či Višvarúpa, je ve védském náboženství a hinduismu démonický had či drak, protivník hromovládného boha Indry. Podobá se mu démon Vala, též poražený Indrou. Vrtra má řadu paralel v dračích či hadích protivnících indoevropských bohů a hrdinů jako je zarathuštrický Apaoša, řečtí Týfón, Pýthón a Hydra, severský Jormungand nebo albánský Kulšedra. Vrtra představuje personifikované sucho poražené Indrou jako bohem pastevců a zemědělců aby se mohly nebeské i pozemské vody dát do pohybu. Vládne magickou silou májá umožňující měnit vzhled věcí a tedy i klamat.^{[1]:s.67–68} Z jména Vrtra vychází titul Vrtrhán „přemožitel Vrtry“, který kromě Indry nese ještě několik dalších božstev.

Vrtra podle rgvédského hymnu 1.32 zadržoval světové vody. Indra se na něj vypravil ozbrojen vadžrou a posilněn sómou a jeho porážce zabil i jeho matku Dánu a rozťal horu či jeskyni ukrývající vody. Podobný souboj se opakuje v pozdějším rgvédském hymnu 10. 8 kde je Vrtra pod jménem Triširas „Trojhlavý“ poražen Trita Áptjem, pomocníkem Indry, který se též účastní boje. Triširas je však označen za syna Tvaštara a z Indra se tak stal vinným bratrovraždou.^{[1]:s.68–67, 71}

V Máhábháratě se vypráví příběh o tom jak se bůh Tvaštar cítil z nejasných důvodů, a tak vytvořil démona jménem Višvarúpa. S tím Indra uzavře smlouvu, podle které jej nemůže zabít „ani vlhkým ani suchým, ani kamenem ani dřevem, ani hromoklínem ani zbraní, ani ve dne ani v noci“ a obejde ji tak, že jej zabije za soumraku pěnou. Motiv Indrova použití mořské pěny jako zbraně se objevuje již Bhágavata Puráně. V té je démon Namuči nezranitelný suchou ani mokrou zbraní v důsledku splnění přání bohem Brahmou.^{[2]:s.370[3]:s.198[4]}